Nikko 3.den

27. prosince 2016 v 16:07 | Pavlína Křížková |  Cestování
Ráno se přesouváme metrem na Tokyo station, kde musíme přestoupit na shinkansen. Stačilo najít přepážku, kde se kupují lístky, předložit JRpass a říct kam chceme jet. Dostali jsme lístky a podle ukazatelů jsme šli na nástupiště. Na lístku máte napsáno jaké máte nástupiště, číslo vagónu a sedadla. Je lepší si takto zarezervovat místa, protože máte jistotu, že budete sedět a je to zdarma. Samozřejmě že s JR passem si rezervovat lístky nemusíte a můžete si jen najít místa sami ve vagonech kde nejsou rezervace, ale v dopravní špičce si nesednete. Shinkansen přijíždí na vteřinu přesně a my se těšíme na první jízdu. sedadla jsou prostorná a luxusní a toho místa na nohy......

Po necelé hodince přestupujeme na vlak JR, takže opět zdarma. Tento vlak spíš připomíná naše metro. A dáváme si svačinku: bagetka s nudlemi a řízkem. Naprostá delikatesa.

Vystupujeme ve stanici Nikko. Samozřejmě jsme si nevzali plánek, ale nevadí, nastupujeme do prvního autobusu co vidíme. Bereme si u vstupu lísteček a netušíme kde vystoupit ani jak zaplatíme. Shodou okolností jsme si sedli vedle českého mladěho páru, ti nám řekli, že se to platí při výstupu u řidiče podle toho kolik stanic se jede. Vystupujeme tam, kde vystupovalo nejvíce lidí a opravdu jsme se trefili. Jdeme do kopce a už jen vstupní brána je nádherná. Zaplatíme 150Kč za vstup do komplexu. Nádhera. Takové krásné chrámy v Tokyu neuvidíte. Vše v červené barvě s barevnými ornamenty. Procházíme hlavní budovy, a pak stoupáme po schodech až nahoru. Celý tento komplex jsme prošli tak za 2 hodinky. Jo a viděli jsme zde i pravou Japonskou svatbu.

pokračujeme dál, protože v nikko je chrámů opravdu hodně. Další komplex je levnější a vstupné nás tak vyjde zhruba na 50Kč. Opět lezeme do schodů. Normálně to není takový problém, ale zde byla moc velká vlhkost vzduchu a horko.


Opouštíme komplex a jdeme dolů do města. kupujeme výbornou fantu ve všudypřítomném automatu.
No nějak jsme se ztratili a šli na opačnou stranu než jsme chtěli. Ale zase za ty výhledy to stálo.

Nakonec jsme cestu našli a ještě se kochali známým mostem přes řeku.

Po příjezdu do Tokya jsme si ještě vyrazili na polévku. Já Mírovi snědla jeho ramen, protože já si objednala nějakou polévku s hodně cibulí a pórkem a to já nejím.

 

Tokyo 2.den 28.6.2016

27. prosince 2016 v 15:07 | Pavlína Křížková |  Cestování
A je tu druhý den. Malinko nám začalo poprchat. Měla jsem z Čech jen malinký skládací deštník, který jak jsem zjistila je mi na dvě věci. No nevadí, v Japonsku mají deštníky na každém kroku. Koupila jsem si tedy krásný velký deštník za pár korun. Taková poznámka i z ostatních dní: Když jdete s deštníkem do obchodu, tak buď vám dají speciální obal a nebo se nechává venku, před vstupem do chrámu se také nechává venku a za celou dobu pobytu mi ho nikdo neukradl. Rozhodli jsme se jít pěšky do Ueno parku, kde se nacházejí malé chrámy a jeden velice pěkný celý pozlacený, vstupné 50Kč.
Dále jsme se rozhodli navštívit místní zoologickou zahradu. Cenu vstupného už si nepamatuju, jen vím, že bylo levnější než vstupné do zoo v Plzni. Museli jsme se jít podívat na pandu. Je krásná.

Dali jsme si svačinku co jsme si koupili v krámku před zoo. Toustík měl míra, mají takové malinké a samozřejmě bez kůrky a já si koupila svoje první onigiry (rýže, řasa a všelijaká náplň) s řízečkem. Bylo výborné, dodnes si ho dělám doma na svačinku. Takováhle svačinka vás vyjde na 50Kč pro oba dva.

Zoologická je moc pěkná a proto jsme tu strávili mnohem více času než jsme měli v plánu. Proto se teprve půl hoďky před zavíračkou odebíráme zpět na zastávku Ueno station.

Rychle se zorientujeme a vlakem JR vyrážíme k chrámu Meiji jingu, druhému nejznámnějšímu chrámu v Tokyu. Už se začíná stmívat, ale ještě mají otevřeno. Vítá nás krásná obrovská toria.


uvnitř si kupujeme destičku a píšeme si na ní naše přáníčko. Vyrážíme zpět. Cestou potkáváme v lesíku wc (tady najdete wc opravdu všude, což se mi tedy na téhle zemi hooodně líbilo).
Opět vlakem JR vyrážíme do čtvrti Shibuja. Zde se nachází největší přechod pro chodce na světě. No projít se po něm je opravdu zážitek. Tuto čtvrť doporučuji navštívit po setmění. Hodně mi to tu připomínalo Time Square.


Na netu jsem hledala kde mají výborné sushi a našla jsem ho právě v těhle čtvrti. našli jsme ho v jedné postranní uliččce a pozná se i díky frontě. trochu jsem nechápala ten systém ale po chvilce jsme na to přišli. Musíte se jít nejdříve zapsat dovnitř, že máte zájem o večeři a pak čekáte až zavolají vaše jméno. Naše dlouho nevolali a už volali i lidi co přišli po nás, tak jsem se šla zeptat jestli na nás nezapomněli a paní říkala, že nemohla přečíst to jméno takže se omluvila a usadila nás hned. Čekání se vyplatilo. dostanete kartičku a číslo stolku kam se máte posadit. Před sebou máte dotykovou obrazovku a stiskem monitoru si vybíráte sushi. Po chvilce před vás přijede taková mašinka s talířkem se sushi, zacinká a vy si talířek vezmete. Zelený čaj je samozřejmě zdarma. Nevěděli jsme co si vybrat, všechno moc dobré a levné. Cena je podle druhu sushi. Za talířek tak zaplatíte od 20Kč do cca 70Kč ale to už by to musela být vysloveně nějaká specialita. Dali jsme si několik druhů lososa a tuňáka, chobotnici, sněžného kraba, barakudu, sépii, speciální sushi s obalovanou krevetou, mušle svatého Jakuba atd.. Při odchodu odevzdáte kartičku a zaplatíte. kam se hrabe running sushi.

Vyrážíme zpět do hotelu. cestou se ale ještě jdeme jednou podívat do chrámu Senjo ji. Tentokrát na osvětlený. Už tu skoro nikdo není. Kupujeme si přáníčko, moc mu nerozumíme a necháváme ho tam.

Tady jen malá ukázka našeho nočního nákupu.


Tokyo 1.den 27.6.2016

28. září 2016 v 17:53 | Pavlína Křížková |  Cestování
Tak a jsme tu. Jsme unavení a ospalí, jelikož v čechách by byla tprve noc. Vypisujeme si kartičky, že nic nedovážíme a podobné údaje. Projdeme přes paní, která nám na dálku změřila teplotu a postupujeme k okénku, kde nám berou otisky prstů a vyfotí nás. Na nic se nás pán neptá. Můžeme si tedy vyzvednout zavazadla. Máme je tu, a jdeme tedy najít kancelář JR, kde nám vydají JRpas. Je tu fronta, ale postupujeme rychle. Všichni jsou tu velice příjemní a vše nám paní vysvětlí. Řeknu jí i o suica kartu, kterou budeme potřebovat na platbu metra a autobusů. Beru si plánek JR vlaků Tokya. Zkoumám, kde je naše zastávka u hotelu. Tu tam ovšem nevidím. Jdu se tedy zeptat na informace. Tam mi dávají 2 slečny další plánek ale tentokrát s metrem. Takže první komplikace. Musím tyto dva plánky nějak zkombinovat. Vyrážíme tedy monorailem. Na ten se vztahuje JRpas takže ho jen ukazujeme u okénka. Přes turnikety jít nemůžete. Vystupujeme na konečné stanici a musíme přestoupit na metro. Musíme použít suica kartu. Je tu spousta nástupišť. Nějak se v tom zatím nevyznáme, poposím tedy jednu paní. Ta vytáhne mobil a koukne na jizdní řád a ukazuje nám kam máme jít. No poslala nás na správný vlak ale na druhý směr, takže když nám to dojde raději vystupujeme a ptáme se průvodčího na zastávce kam dál. Ten nás už posílá správně. Vystupujeme na rušné ulici a podle mapy jdeme k našemu ryokanu. Ten nalézáme poměrně dobře.

Jsme tu o 2 hodiny dříve než máme check in. Zaplatíme za hotel a moc milý mladík nás odvádí d pokoje, říká, že máme štěstí, že už je uklizený, tak že nás ubytuje dřív. Ještě nám dává plánek obchodů a památek v okolí. Pokojík je maličký, ale na Japonské poměry akorát. Spíme na matraci na zemi, ale nám to nevadí, protože takto spíme doma také. Máme vlastní malou koupelničku a wc.


Řekli jsme si, že se trochu prospíme po cestě. Vstáváme kolem šesté odpoledne a jdeme se kouknout po okolí a koupit něco k snědku. Jinak jsem zapomněla napsat, že peníze jsme měli rozměněné už v čechách. Jdeme do obchodního domu Don quichote a kupujeme si první výborné pití co tady v čechách opravdu nenejdeme. Pepsi sakura, byla výborná.

Pokračujeme dál k chrámu Senjo-ji. Cestou procházíme místní tržnicí s neuvěřitelnými věcmi. Zaujmou mě umělé makety jídel. Třeba tady na fotce sladký japonský chléb, který je mimochodem vynikající.

Dostáváme se k nádherným zahradám u chrámu.


Chrám Senjo-ji je otevřený non-stop. Už tu není tolik lidí. Obdivujeme krásu tohoto chrámu, vstup je zdarma.


Pokračujeme dál přes další tržnici se suvenýry k Tokyo Sky-tree, které vidíme už z dálky.


Všude na ulici i u chrámů jsou automaty s pitím.


Vcházíme do vestibulu Tokyo Sky-tree. Není tu ani noha, hned jdeme na řadu. Vstupné je cca 400Kč. Vyjeli jsme výtahem nahoru a naskytl se nám krásný výhled na Tokyo.


Byli jsme tu v čase stmívání takže bylo krásně nasvícené město.


Asi po hodině jsme se vydali do obchodního centra pod Sky-tree kde měli patro celé jen s potravinami. Koupili jsme si naše první japonské sushi a bylo výborné a v přepočtu za 100Kč. Odnesli jsme si ho domů a šli spát.


 


Japonsko (let 26.6.2016)

28. září 2016 v 15:42 | Pavlína Křížková |  Cestování
Vstáváme brzy ráno. Už ve čtyři hodiny. Spali jsme proto raději u našich v Kařezu. Tatín nás odváží na letiště do Prahy. Vidíme, že už se odbavuje náš let. My jsme se odbavili naštěstí online, taže jsme nemuseli čekat tu hrozně dlouhou frontu na odbavení. Postupujeme dál pasovou kontrolou a už jsme v bezcelní zóně. Procházíme si předražené krámky a čekáme až se otevře gate. Při kontrole pípám, nic ale kovového nemám. Ještě mi přejíždějí takovou náplastí zápěstí a dávají ho do přístroje (prý je to kvůli drogám). Prošla jsem. Ještě chvilku čekáme a pak už nastupujeme do letadla směr Londýn. V letadle dostáváme výborný sendvič a sladkou skořicovou bulku k snídani. Za dvě hodinky už vystupujeme v Londýně. přesouváme se na terminál 5. Přesun nám trvá tak 45 minut. Procházíme opět kontrolou a už se můžeme volně pohybovat po letišti. Máme 3 hodiny času do odletu. Jdeme si ještě raději koupit nějaké pití do letadla. Tak a je to tu. Nastupujeme do letadla směr Tokio. Měli bychom tam být za 11 a půl hodiny. Je to pro nás zatím nejdelší let co jsme absolvovali. V letadle máme samozřejmě k dispozici deku, kartáček pastu atd.. Nejdříve dostáváme oběd. Mohli jsme si vybrat mezi japonským a evropským jídlem. Vybíráme lososa s rýží. Plus byl salát, sušenka a dezert. Pití je samozřejmostí. Aby nám čas utekl můžeme koukat na filmy a seriály, poslouchat muziku nebo hrát hry. Pokoušela jsem se jít i spát ale moc mi to nešlo. Měli jsme celkem štěstí při online odbavení, že jsem rezervovala sedadla úplně vzadu a jen dvojku. Nikdo už vedle nás neseděl. Později dostáváme večeři v obdobném duchu jako oběd. K ránu už jsme měli docela hlad a tak jsme šli za letuškou a dostali jsme instantní nudlovou polévku s krevetami, ale výbornou. Takovou jsem vživotě neměla. Je kolem půl sedmé ráno a přistáváme na letišti Haneda v Tokiu.

Japonsko (co zařídit před cestou)

28. září 2016 v 14:57 | Pavlína Křížková |  Cestování
Našla jsem si manžela, který má stejné sny jako já a tak jsme se rozhodli, že si splníme jeden z nich. Pojedeme do Japonska. Nejdříve jsme se museli rozhodnout, kam se všude chceme podívat. Není to lehké rozhodování, jelikož Japonsko vám toho umí nabídnout bezpočet. Kupujeme si tedy průvodce po Japonsku od Lonely Planet. Mohu ho jen doporučit, zcela jsme si s ním vystačili a jako jeden z mála průvodců je v češtině. Jeho cena byla kolem 600Kč. Dále vybíráme místa, kam bychom se podívali. Rozhodujeme se pro Tokio a Kjóto. Tam budeme bydlet a pak budeme vyrážet po okolí. Jdeme proto vybrat hotel. Já vybírám hotely jen na booking.com. Jelikož nemáme ještě letenky, rezervuji si hotelů víc, s různými daty a pak podle letenky vybereme hotel finální s tím, že ostatní můžeme zdarma zrušit. Letenky jsme si rezervovali cca půl roku před odletem. Sehnali jsme letenky za 14000 do Tokia. Samozřejmě se daly sehnat i levnější, ale dali jsme přednost spolehlivosti a pohodlí s British Airways s přestupem v Londýně. Po rezervaci letenek ještě jednou koukám na hotely a nacházím úžasné apartmá v Kjótu na výborném místě, takže předělávám rezervace. Jinak toto apartmá nás vyšlo na 12000 a cca měsíc před odletem byla cena už na 30000. Vyplatí se tedy hotely rezervovat co nejdříve. A teď otázka, jak se budeme přepravovat po Japonsku. Volba padá na shinkanseny, abychom neztrácely čas. Zjišťuji ceny shinkansenů a padá mi brada. Jedna cesta z Tokia do Kjóta vyjde zhruba na 6000Kč. To by znamenalo 12000 jen tam a zpět. Hledám další možnosti a nacházím. Vy si můžete totiž koupit JRpass, z kterým můžete cestovat s vlaky JR kam je libo a neomezeně. Vlaky společnosti JR jsou i shinkanseny. S vyjímkou shinkansenu Nozomi. JR pas se nedá koupit v Japonsku a tak ho tedy musíme koupit tady v čechách. Zde ho myslím prodává Student agency, ale vycházel dráž než když si ho objednáte přímo z oficiální stránky a necháte si ho dovézt fedexem. Objednala jsem 14 denní pas za 10000 jeden. Od objednání přišel asi za dva dny. Přijde vám voucher na JR pas, který pak v Japonsku vyměníte za skutečný. Na cestu máme tedy vše připravené a můžeme vyrazit.

Kam dál