NY 1.den

11. března 2017 v 18:39 | Pavlína Křížková |  Cestování
Ráno jsme vyrazili pěšky k central parku. Musím se přiznat, že hned před parkem mě posral holub tričko, takže první co jsme hledali v parku bylo wc. Těch je tu naštěstí dostatek. Akorát americké wc je trochu jiné než naše. Škvíra u dveří je dost široká, takže na vás kdokoli vidí, ale zvykla jsem si. Teda ale ohromila mě velikost a rozmanitost central parku. A také spoustu míst jsme poznali z televize.


Pak jsme se šli podívat kolem applu,trump tower, hotelu Plaza a k Rockefelerovu centru.

A pak zpět směrek k hotelu. Cestou jsme si dali výborný Hot dog a koupili super pití. Nejvíce mi v Americe chutnala příchuť modrého vína.
 

NY let a ubytování

11. března 2017 v 18:04 | Pavlína Křížková |  Cestování
Do Londýna jsme letěli hned ráno. Na přestup jsme měli celkem dost času přes 4 hodiny. No ale to jsme netušili, že letiště Heathrow je tak obří a navíc to byl náš první takhle dlouhý let a navíc s přestupem. Museli jsme přeject autobusem a ještě takovým metrem na jiný terminál a trvalo to celkem asi hodinu. Další hodinu člověk stráví opět bezpečnostní prohlídkou, která je dělaná jinak než v Praze a prohlídka je tu pro všechny lety z terminálu společná. Nakonec jsme vše zvládli a nastoupili do letadla směr NY. Cesta byla dlouhá, ale zvládnou se to dá v pohodě.

Do NY jsme přistáli odpoledne místního času. Nejprve musíte projít přes imigrační pohovor. Byla tu celkem fronta. Ještě jsme nebyli manželé, takže si nás zval každého zvlášť. Mě se zeptal akorát na to, kolik nocí tady budeme a Míry se neptal na nic. Vezmou vám otisky, vyfotí a jdete pro kufry. Musím ale říct, že třeba lidí s dětmi se vyptávali víc.
Po vyzvednutí kufrů jsme šli na stanoviště taxi. Jen jsme ukázali adresu hotelu a vyrazili jsme. Jeli jsme celkem dlouho.
Pán nám zastavil před hotelem a my se vydali ke dveřím. Hotel neměl recepci, měli jsme jen dva číselné kódy a pak obálku se jménem kde byl klíč od pokoje, který stejně nefungoval, ale nic se nám neztratilo. Na našem patře byly 3 pokoje a společná koupelna a jídelna. Měli jsme krásný, čistý a celkem tichý pokoj.

Navečer jsme ještě šli obhlédnout okolí a najít něco k jídlu. Kousek od hotelu jsme objevili donkin donuts a pak velký hypermarket a lidl. Hned jsme si i něco koupili a šli do hotelu spát.

New york příprava na cestu 2014

11. března 2017 v 17:36 | Pavlína Křížková |  Cestování
V září roku 2014 jsme se rozhodli letět do New Yorku, protože jsme se tam oba dva vždycky chtěli podívat.
Nejprve jsme začali hledat hotel. V centru Manhatonu byly hotely docela drahé a ty levnější jsme po shlédnutí videí a přečtení recenzí vyřadili rovnou. Na bookingu jsem našla pěkný 3 hvězdový hotel v Harlemu, kousek od konce central parku za cenu jednohvězdového hostelu v centru, kde měli jen takové kóje s postelí. Samozřejmě se našli lidé co říkali, že je to v nebezpečné čtvrti a kdesi cosi. No já dám nejvíce na recenze lidí, kteří tam opravdu byli ubytovaní, takže jsme se rozhodli rezervovat tento hotel. Byl i hned u zastávky metra. Dále jsme potřebovali zajistit letenky. V roce 2014 létalo do NY jen pár přímých letů a byly hodně drahé, takže jsme se rozhodli pro přestup v Londýně s Britishem a cestu zpět s Finnair s přestupem v Helsinkách. Tehdy stála letenka 14000Kč. Další položkou v seznamu byl průvodce. Koupili jsme ho od National geographic a i jeden menší jen tak do kapsy. Musím říct, že se mi líbil více než od Lonely planet. Nakonec si ještě musíte zařídit ESTU jelikož víza už neplatí. Na internetu vše na jejich stránkách vyplníte, zaplatíte poplatek (nevím kolik stál nás, ale nyní za schválenou ESTU platíte 14 dolarů) a druhý až třetí den vám přijde schálený vstup do USA. Do Esty se vyplňují základní informace a také číslo pasu, takže se ujistěte ještě před plánovanou cestou, že pas máte a musí být platný ještě 6 měsíců po vašem příletu domů. No máme vše vyřízeno a můžeme letět.
 


Cesta zpět a zhodnocení

11. března 2017 v 13:27 | Pavlína Křížková |  Cestování
Ráno odjíždíme na letiště metrem, protože už nám neplatí JR pas. Letiště Haneda má tu výhodu, že sem vede metro. Chtěli jsme zde vrátit suica kartu aby nám vrátili depozit ale kancelář byla ještě zavřená, takže jí máme hezky doma.
Jinak do váhového limitu 23kg jsme se vešli, ale já si chtěla odvézt deštník co jsem si tu koupila, ale nevešel se mi celý do kufru, takže koukala špička ven, tak jsem se zeptala ještě před odbavením jestli to tak může být a pán řekl, že ok tak jsem si kufr nechala pro jistotu zabalit do fólie a nebyl problém. Jen jsem pak zjistila v letadle, že si lidi brali deštníky přímo na palubu letadla, ale alespoň mi nikde nepřekážel.
Cesta domů byla dlouhá, ale probíhala v pořádku. Přestup v Londýně se nám malinko protáhl, protože v Evropě nebylo zrovna krásné počasí a tak jsme měli cca hodinu zpoždění, jen nám vadilo, že na tabulích nebylo vidět v kolik se otevíra gate a tak jsme všichni pořád postávali u světelné tabule a čekali.

V letadle samozřejmě měli problém české důchodkyně, protože Míra si potřeboval něco vyndat z batohu a ony nemohly chvilku počkat a začali držkovat. No bylo vidět že se vracíme do Čech a ten klid a pohoda a příjemní lidé budou u nás jen vyjímkou oproti Japonsku.

Tatín s mamušou nás odvezli z letiště a my si pak ještě v Plzni jeli vyzvednout k Leničce s Martinem naše morčátko Václava a už jen spát.

Co jsme si dovezli?
Spoustu hůlek, 4 hrnečky, set na saké, konvičku s hrnečky, 2 keramické misky a keramické držáky na hůlky, 2 krásné vějíře, model hradu Himeji, milion magnetů, přívesků a klíčenek, japonské bonbony, šlehátko na matcha čaj a spoustu typů matcha čaje, sušenky s matchou a spoustu japonských bonboniér (je v nich mochi, sušenky, krekry,...), budhistická přáníčka, jedlé ozdoby na rýži a pak nějaké dárky pro rodinu a kamarády.

na kolik to všechno vyjde?
letenky 2x 14000Kč
JR pas 2x 10000Kč
ubytování 23000Kč
doprava a vstupy + jídlo a suvenýry cca 50000Kč

Samozřejmě by se dalo ušetřit na letenkách, dají se sehnat i levnější, na ubytování (my dali přednost bydlení v centru), na dopravě nijak neušetříte a samozřejmě si nemusíte nic kupovat, ale byla by to docela škoda. Jinak na jídle by se ušetřit také ještě pár korun dalo, ale ochudili byste se o ten zážitek.

Shodli jsme se s manželem, že se do Japonska určitě ještě podíváme a chtěli bychom ho projet od severu k jihu.

Kamakura 14.den

11. března 2017 v 12:46 | Pavlína Křížková |  Cestování
Ráno jsme vyrazili vlakem JR do Kamakury. Ta má dvě zastávky. Vystoupili jsme na té vzdálenější a z té bližší jsme pak jeli zpět. Nejprve jsme nastoupili do autobusu směr velký budha. Jeli jsme jen chvilku. Zaplatili vstup k velkému Budhovi (už si nepamatuji cenu). Je tu pouze tato socha ale je to zážitek, protože za celé 2 Kč můžete jít i dovnitř této sochy. Zpět jsme jeli opět k hlavnímu nádraží autobusem. Při nasedání do autobusu jsme si nevšimli, že si máme označit suica kartu a tak nám to při vystupování hlásilo u řidiče chybu. Ten se ale jen usmál, něco zmáčkl, my zaplatili stejnou cenu jako kdyby jsme si kartu označili a šli jsme ven. To v Plzni už bychom dostali pokutu, protože přeci neznalost neomlouvá.


Pak chtěl Míra jít na oběd do nádražní hospůdky, mně se tam ale nechtělo, tak jsme šli dál a v jedné zapadlé uličce jsme našli super hospůdku. Míra si dal ramen polévku a já dip it ramen. No lepší polévku jsme neměli.
Dále jsme pokračovali bez plánu kam půjdeme. Cestou jsme navštívili spoustu krásných malých chrámků. Do některých se platil malý vstup a do některých se neplatilo nic.

Cestou jsme museli vystoupat na jednu horu na vyhlídku ze které byla vidět i hora Fuji.

Sestoupili jsme dolů prohlédli další chrámy a počkali si na vlak zpět do Tokya.
Večer už jsme jen balili a hlavně vážili kufry.

Tokyo 13.den

11. března 2017 v 11:55 | Pavlína Křížková |  Cestování
Ráno jsme vstávali celkem brzy. Chtěli jsme se jít podívat na rybí trh a všude v průvodcích vám napíšou, že tam máte být brzy. Nevím kdo píše tyto průvodce ale nemají pravdu. Pokud nechcete vidět aukci tuňáků, tak vás stejně na trh pustí až od deseti hodin. Všude chodí chlápci s cedulkou až od deseti hodin a nepustí vás. My jsme tu byli tak od osmi hodin, takže jsme si zatím prošli jen přilehlé tržiště se zeleninou a keramikou. Opět jsem si koupila další set hůlek, viděli jsme čerstvý zázvor a wasabi.
Všude kolem stálo spoustu lidí frontu na restaurace. Rozhodli jsme se, že si ke snídani také dáme čerstvé sushi. Vybrali jsme si z obrázku sushi před restaurací a stoupli si do fronty. Přišla na nás řada zhruba po 40 minutách čekání. Uvnitř těchto malých restaurací je místo zhruba pro 10 lidí. Usadili nás k pultu a přinesli čaj a my si objednali dva sety sushi zhruba za 1500Kč. Do té doby než jsem ochutnala skutěčně čerstvé sushi, jsem si myslela, že například v Praze mají sushi čerstvé ale není to tak. Takto čerstvé u nás nikdy nebude. V jednom sushi setu jsme měli i více druhů tuňáka, to nás taky překvapilo. Byl zde tučný tuňák, mladý tuňák, bříško z tuňáka. No prostě lahůdka a všechno připravují přímo před vámi.

Po snídani nás konečně pustili na trh. Všude jezdí taková malá vozítka na elektriku a musíte dávat pozor, aby vás nepřejela. Jsou tu malé uličky a vy se všude motáte, už chápu proč sem turisty pouští až později. Ale tolik ryb a mořských plodů jsem v životě neviděla. A ceny také velice solidní.

U východu z trhu jsou další krámky s keramikou, tak jsme si koupili krásné držáčky na hůlky a nádherné hrnečky na studený čaj a metličku na matcha čaj.
Poté jsme se přesunuli metrem na Tokyo tower. Vstupné cca 120Kč. Jinak když byste neměli čas na obě věže(Tokyo sky tree a Tokyo tower), běžte raději na Tokyo sky tree, je z ní lepší výhled. Nám ještě navíc malinko pršelo zrovna když jsme byli nahoře, takže jsem fotky musela malinko upravit na PC aby vůbec bylo něco vidět.

Hned pod rozhlednou mají spoustu krámků se suvenýry a výbornou zmrzlinku.

Kousek od věže je další chrám. Zde mají pravděpodobně podle toho co jsem vyčetla hrobečky malé děti.

Dál jsme se vrátili do čtvrti Ginza. Tady nás zaujalo jedno hračkářství a návrat do dětských let s mončičákem.

V průvodci jsme našli celkem zajímavý tip na nakupování suvenýrů ve čtvrti Harajuku. Tak jsme tam ještě vyrazili. A udělali jsme dobře. Zde jsem si nakoupila nádherný keramický set misek a krásnou konvičku na čaj s hrnečky za dobré peníze a vše je made in Japan. Pak jsme se vrátili do hotelu a plánovali zítřejší výlet do Kamakury.

Tokyo 12.den

11. března 2017 v 10:49 | Pavlína Křížková |  Cestování
Ráno jsme se ještě dobalili a vyrazili na nádraží v Kyotu. Ještě, že jsme jeli mimo špičku, protože japonský autobus a dva velké kufry nejdou úplně k sobě. Vyzvedli jsme si lístek na shinkansen a vyrazili zpět do Tokya. Cesta opět super. Po příjezdu do Tokya jsme přejeli do čtvrti Ginza na ubytování. Teda velikost pokoje je závratná :-D Skoro se mi do pokoje nevešel kufr.

Odpoledne jsme se vydali na procházku kolem císařského paláce. Cestou jsem si koupila melonovou bulku s melounovou náplní, jedno z mála pečiva co se dá v Japonsku sehnat.

Okolí je celkem rozlehlé, ale není zde skoro nic k vidění. Císařský palác hlídají stráže a dovnitř se nemůže.
Večer jsme si v samoobsluze koupili celkem pěknou hostinu, jelikož zde měli po šesté večer 50% slevu. Pečené batáty sojové boby maso, nudle, rýže, sashimi z lososa a rýže s masem v omáčce. Tohle všechno nás vyšlo na 200Kč.
No a taková perlička pringles s příchutí polévky s melounovou fantou.

Osaka 11.den 7.7.2016

26. února 2017 v 18:58 | Pavlína Křížková |  Cestování
No a zase cestujeme shinkansenem, tentokrát do Osaky, která je skoro hned vedle Kyota. Metrem jsme se pak dostali k akváriu, ale vstupné si už nepamatuju, ale bylo to levnější než V Praze a o hooooooooodně lepší. Mají zde žraloky, rejnoky, malé rybky velké, želvy, delfíny.

Pak mě zaujalo krmení tučňáků. Stoupli si všichni do řady a každý dostal tři rybky a vzorně odešel.
A pak také školka na výletě, všichni měli stejné oblečení a strašně pištěly.
No a co jsem v životě neviděla, tak to byli sněžní kraby, jsou obrovský.

Mají tu i největšího žraloka býložravce a krásné oddělení medůz.

A nejvíc ze všeho se nám líbila hladící zoo. Mohli jste si pohladit malé žraloky a rejnoky.

venku jsme se koukali na krásnou loď, na které se dají zaplatit vyhlídkové plavby.

Pak jsem Míru ukecala na obří ruské kolo. Byla tam strašná fronta ale zjistili jsme že je na prosklenou kabinku, na kterou my jsme nechtěli a tak jsme šli rovnou. Jeli jsme přibližně půl hodiny a byla to paráda.


Po příjezdu do Kyota jsme na nádraží šli do running sushi baru. Berete si talířky a každý stojí cca 20-40 Kč podle druhu sushi. No snědli sme toho požehnaně. No a asi nejvíc mně chutnalo sushi s mušlí sv.Jakuba.

No a jelikož tohle byl náš poslední večer v Kyotu, tak sme se ještě šli projít do okolí hotelu.
Ještě jsme nakoupili pár suvenýrů a balili na přejezd zpět do Tokya.


poznámka: tady je vyfocena perila a wasabi kořen a tabulka co se všechno nesmí ve čtvrti gejš a automat na alkoholické nápoje přímo u pagody

Hirošima 10.den

26. února 2017 v 17:54 | Pavlína Křížková |  Cestování
Ráno jsme opět vyrazili shinkansenem a to do Hirošimy. Snídani jsem si koupila na nádraží a tentokrát onigiri s lososem.

V Hirošimě jsme se rychle zorientovali a došli ke královskému sídlu a hradu. Ve vodě kolem bylo spoustu želviček. Vstup do Hiroshima castle je 60Kč. Je tu i malé muzeum a můžete si zde vyzkoušet dobové oblečení.


Pak jsme změnili směr, viděli veliký eukalyptus a občerstvili s v parku a dlouhým podzemním tunelem jsme se dostali až k atomovému dómu.


Obešli jsme celý park až k památníku.

Cestou na nádraží jsme se zastavili v obchodním domě, kde mě zaujaly okurky, melouny a orchideje.

Kyoto 9.den 5.7.2016

26. února 2017 v 16:51 | Pavlína Křížková
Dnes jsme se rozhodli navštívit zlatý pavilon. jeli jsme tedy autobusem na druhou stranu Kyota. Vstupné zhruba 100Kč. A zde bylo zatím asi nejvíce turistů.

Dále jsme šli pěšky do blízkého chrámu Ryonji temple. Vstup 60Kč. Je známý svojí kamínkovou zahradou.

Pak jsme nastoupili na starou tramvaj a dojeli k bambusovému háji v arashiyamě

No a jelikož je blízko opičí park, tak jsme vyrazili i tam. Vstupné bylo 100Kč ale za tento zážitek bych zaplatila i víc. Vyšli jsme zase obří kopec a nahoře bylo spoustu volně pobíhajících opic. Vůbec se nebojí a naopak vy když je chcete nakrmit, musíte jít do takové klece, aby vám nic neudělaly.

A ten výhled taky stál za to.

Cestou zpět jsme obdivovali krásný most a řeku a koupili si rajčatové pivo. Já pivo nepiju, ale tohle bylo dobré.

Doma jsme se šli ještě projít nočním Kyotem a dali si večeři v tom samém bistru jako minule. A byla to mňamka. Úhoř takový dosladka s rýží a spoustou věcí, které sme ani nevěděli jak a s čím jíst.

Kam dál